Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K Velikonocům se váží naděje věřících všech konfesí na duchovní obnovu života. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím, že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a směřují jinými cestami. Sekularizace více zasáhla Vánoce než Velikonoce, které slaví většinou věřící. Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje, znovuzrozené v dramatu Kristova kříže. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostřední a času různí. Jedno Velikonoční téma spojuje však všechny: „Vajíčko ti dávám, věrná ti ostávám“. Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je spjatá s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách. Velikonocemi vrcholí a také nabývá smyslu biblický příběh o narození a životě Syna Božího, na rozdíl od Vánoc, které nejsou v Bibli časově určeny, velikonoční drama Ježíšovi oběti se podle evangelií odehrává na židovský svátek nekvašených chlebů (hod beránka, pesach – židovské Velikonoce). Rádi bychom Vám touto cestou popřáli ať si tyto dny volna, plné slunce, náležitě užijete a především ženám, ať nezůstanou „na suchu“. Váš tým tibetské medicíny EPAM.